Jaká je nejdůležitější věc pro život

Máte rádi dušené maso v mrkvi? Já ho přímo miluju! Dneska jsem na něj dostal velikou chuť. Bylo to chvíli po tom, co jsem se probudil. Čím víc procitám, tím víc jsem nucen věnovat pozornost svým dvěma protichůdným myšlenkám.

Mám vstát a jít vařit?

Nebude lepší si radši přispat?

Nakonec vstanu. Začnu škrábat mrkev, loupat cibuli… A v tom mi hlavou bleskla skvělá myšlenka.

Napadlo mě, že moje dnešní zkušenost s přemýšlením o tom, zda jít vařit nebo zůstat ležet v posteli, je výborný námět pro článek na můj blog. Jak správně hádáte, v tomto článku budu psát o rozhodování.

Jak probíhá rozhodování?

Selský rozum napoví, že rozhodování je nějaká činnost. Výsledkem tohoto procesu je pak rozhodnutí. Myslím, že s tím bude každý souhlasit. Rozdíl nastane až při chápání významu slova rozhodnutí.

Nevěříte? Pojďte si udělat malý pokus. Zamyslete se nad tím, co vy považujete za rozhodnutí. Jak by pokračovala následující věta? Co byste napsali místo tří teček?

Rozhodnutí je…

Mezitím co jste přemýšleli, hledal jsem, co se dá na internetu o rozhodnutí zjistit. Pro tento článek se mi nejvíc hodí definice, kterou jsem našel ve  Wikipedii.

Slovo rozhodnutí obecně znamená uskutečnění nějakého závěru, volbu jedné z možných alternativ apod.

Při podrobnějším zkoumání zjistíme, že se celé rozhodnutí skládá ze dvou částí:

1. Záměr – nejdřív chceme něco vyřešit. Začneme přemýšlet o tom, jaké máme možnosti. Porovnáváme mezi sebou všechna pro a proti.
2. Volba – vybereme jednu z možností, které máme.

Za jak dlouho se rozhodneme?

Pro odvrácení hrozícího nebezpečí se rozhodneme okamžitě.

V tu chvíli nejdřív něco uděláme a až po nějaké době si uvědomíme, co se vlastně stalo. Pokud zjistíme, že nám šlo o život, tak se nám můžou dodatečně rozklepat i kolena. Rozhodneme se ve zlomku vteřiny a zároveň to hned i uděláme. Veškerou práci za nás odvede podvědomí.

Ve všech ostatních situacích si sami zvolíme, za jak dlouho se rozhodneme.

Obě rozhodovací fáze jsou jasně patrné. Také čas potřebný k rozhodnutí jde velice dobře měřit. Jeho délka přímo úměrně stoupá v závislosti na závažnosti rozhodnutí a také s počtem možností volby. Navíc se ještě rozhodujeme o tom, kdy a jestli vůbec své rozhodnutí uskutečníme. Rozhodování je závislé na našem vědomí.

Životně důležitý krok

Je dobré co nejvíce zkrátit rozhodování o tom, kdy provedeme rozhodnutí. Jinak hrozí veliké nebezpečí, že své rozhodnutí nikdy neuskutečníme. Je pravda, že v souvislosti s významem slova máme splněno už v momentě vybrání jedné možnosti. O tom, že je potřeba vybranou věc také udělat, se nikde nepíše.

Rozhodování vzniklo kvůli naší potřebě něco vyřešit.

Proto je uskutečnění našeho rozhodnutí důležitou součástí rozhodování.

Pro názorný příklad se mi hodí mé rozhodování popsané v úvodu článku. Dnes mám uvařeno, protože jsem se rozhodl jít vařit a šel jsem do kuchyně připravovat jídlo.

Udělal jsem to, pro co jsem se rozhodl.

Jestli bych měl dnes uvařeno, kdybych zůstal déle ležet v posteli, to nevím. Nejde ani vrátit čas a vyzkoušet to. Faktem zůstává, že čím delší doba od rozhodnutí uplyne, tím méně se mi do toho potom chce.

I rozhodování se dá trénovat. Situace, kdy o nic podstatného nejde, nás připravují na ty závažnější. Zároveň je potřeba si uvědomit, že i v  sebemenším rozhodnutí jde především o nás.

Jde o náš život.

Uskutečnění vlastního rozhodnutí je nejdůležitější věc pro život!

Jaká je podle vás ta nejdůležitější věc pro život?

Své odpovědi mi pište třeba do komentáře pod článkem.