Proč je láska důležitá pro náš spokojený život?

Přemýšleli jste někdy o významu lásky?

Láska zaujímá v našem životě klíčovou roli. To, co máme rádi, ovlivňuje naše rozhodování a tím vytváří náš vlastní život. Když žijeme na oblíbeném místě s někým, koho milujeme, děláme to, co nás baví, a jíme, co máme rádi, tak nám nic nechybí. Tehdy říkáme, že jsme šťastní.

Co je to láska?

Obecně se dá říct, že láska je pozitivní citový vztah k někomu nebo něčemu. Je to například láska k lidem, zvířatům, práci nebo vlasti. Pokud o lásce mluvíme, tak říkáme, že máme rádi nebo že milujeme.

Jak poznáme lásku?

Pod slovem láska si většinou představíme vztah mezi mužem a ženou. I když se omezíme jen na mezilidský citový vztah, tak zjistíme, že láska má více podob. Láska je i mezi partnery stejného pohlaví, sourozenci, rodičem a dítětem nebo mezi ostatními členy rodiny. A ačkoliv to na první pohled nevypadá, tak do mezilidské lásky patří i sebeláska. To je náš vztah k sobě samému.

Co je a co není láska

Největší škody v partnerských vztazích udělá, když si lásku pleteme s obchodem.

Lásku druhému dáme najevo tím, že pro něj uděláme něco jen tak. Jenom proto, že ho máme rádi. Chceme mu udělat radost.

Na rozdíl od toho při obchodu očekáváme, že za svou investici dostaneme nějakou předem danou věc nebo službu.

Při obchodu si prodávající řekne, co za své zboží nebo službu chce. A my se potom rozhodneme, jestli si od něj danou věc koupíme. Oproti tomu k opětování vyznání lásky nikdy nikdo nikoho nenutí. Jenže i tak láska potřebuje proudit mezi oběma partnery. Jinak dojde  jednostrannému vyčerpání a postupnému chladnutí vztahu, které může skončit rozchodem.

Vztah s milovaným člověkem nám může narušit i nevhodné vyznávání lásky. Tím může být například darování perníkového srdce z lásky někomu, kdo nesnáší sladké. Pro tuto volbu se rozhodneme jen proto, že my sami máme perníková srdce rádi. Předpokládáme, že když se máme rádi, tak budeme mít rádi i stejná jídla.

Jenže podstatou lásky je ochota dívat se očima toho druhého. Láska je především o naší dobré vůli přijmout druhého tak, jak je, bez jakékoliv naší potřeby měnit ho k obrazu svému. K tomu patří kromě odlišných chutí také různá potřeba vyznání lásky.

Jak nejlépe vyznat lásku?

Tak, aby tomu druhý rozuměl!

K domluvě s druhými lidmi používáme takový jazyk, který i oni dobře ovládají. Tím se nejlépe vyhneme nedorozumění, protože na světě existuje kolem šesti tisíc dorozumívacích jazyků.

Stejně jako lidská řeč, tak i láska má své dorozumívací prostředky. Na rozdíl od dorozumívacích jazyků je jich mnohem méně, ale i tak nejsme uchráněni od nedorozumění.

Když si při rozhovoru s jiným člověkem vysvětlíme stejné slovo jinak, než jak druhý myslel, vznikne humorná nebo nepříjemná situace. Záleží na tom, s kým a při jaké příležitosti k záměně dojde.

Nedorozumění v lásce mají bohužel v naprosté většině případů nepříjemné důsledky.

Od lásky je jen krok k nenávisti.

To je výrok o lásce, který nejlépe vystihuje, jak je důležité o náš vztah s milovaným člověkem pravidelně pečovat.

Pro zdokonalení v této problematice vám doporučuji přečíst si knihu Garyho Chapmana Pět jazyků lásky. Jejím autorem je manželský poradce, který v ní na případech ze své praxe vysvětluje, jak objevil jazyky lásky. Dále zjistil, že každý člověk má svůj primární jazyk lásky. Pokud pro vyznání lásky druhému nepoužijeme jeho primární jazyk, tak hrozí, že nám nebude rozumět. Bude si myslet, že ho nemáme rádi. Naproti tomu, když si oba partneři vzájemně srozumitelným způsobem dávají svou lásku najevo, tak si doplňují své „citové nádrže“. Díky tomu se oba cítí spokojení a zároveň je i jejich vztah oboustranně naplňuje.

Naučit se mluvit jazykem lásky toho druhého.

To je autorova rada pro vytvoření harmonického vztahu.

Jazyky lásky podle Garyho Chapmana:

1. Slova ujištění – komplimenty, pochvaly, laskavá slova (prosím tě, děkuji).
2. Pozornost – společně strávený čas, plně se věnovat druhému, naslouchání.
3. Dary – koupit, vyrobit, dát sám sebe (svoji přítomnost, doprovod).
4. Skutky – domácí práce, udělat něco pro radost druhému.
5. Fyzický kontakt – dotek, držet za ruku, pohlazení, polibek, sex.

Po přečtení této knihy jsem začal pozorovat sebe a své blízké. Zjistil jsem, že většinou svému okolí dáváme najevo lásku takovým způsobem, který nám připadá láskyplný, a zároveň si ani trochu nepřipouštíme, že by to mohli mít ostatní jinak.

V souvislosti s dorozumívacími jazyky je každému jasné, že mluvit například česky na Francouze, který ovládá jen svůj mateřský jazyk, je naprosto zbytečné. Nebude nám rozumět a po čase takový rozhovor nebude ani jednoho bavit. Jenže na vyznávání lásky za pomoci námi milovaných perníkových srdcí tomu, kdo nemá rád sladké, nám nemusí přijít až zas tak nic divného.

Tím nechci říct, že se hned po jednom nevhodném dárku zhroutí náš vztah. Spíš chci upozornit, na tomto skoro až absurdním příkladu, že je třeba sledovat, jestli nám náš záměr, udělat radost milovanému člověku, vyšel. Jestli má druhý člověk rád sladké, zjistíme mnohem dříve než to, jaký je jeho „primární“ jazyk lásky. Ale bez ochoty poznat druhého nezjistíme ani jeho odpor ke sladkostem.

K čemu je dobrá láska?

Láska nám pomáhá utvářet náš vztah k sobě pomocí soužití s milovanými lidmi.

Bezpodmínečné přijetí je hlavní pilíř lásky, který je zároveň takříkajíc bludným kořenem sebepoznání, přes který celoživotně klopýtáme.

Láska u nás začíná zájmem o druhé, aby se k nám vrátila v podobě zájmu druhých o nás, pokud to cítí stejně jako my. Pravdou zůstává, že naše přání
a představy jsou někdy odlišné od skutečností, které nám život přináší.

I když po milovaném člověku nic výslovně nechceme, tak každý z nás potřebuje cítit spontánní náklonnost partnera!

Proč je láska důležitá pro náš spokojený život?

Láska nám dává pocit sounáležitosti.

Cítit, že někam patříme, je základní potřeba naší lidské duše.

Bez ní se cítíme jak květina vytržená ze země, která postupně uvadá.